Bezlepková, bezmléčná a bezvaječná dieta v zahraničí aneb Cestování s (nejen) bezlepkovou dietou

Poslední aktualizace: 6.4.2015

Úvod

Vždy jsem ráda cestovala a o tuto zálibu se kvůli své dietě nehodlám nechat připravit. A tak cestuji po světě vesele dál, jak služebně, tak soukromě, a vězte, že ani v poměrně exotických a osamělých oblastech jsem neumřela hlady. Vždy se mi podařilo se domluvit, i když se občas projevila jazyková bariéra a zvítězily ruce a nohy. Na internetu jsou dostupné tzv. restaurační kartičky, kde je v mnoha světových jazycích vysvětleno, co obnáší bezlepková dieta.

Restaurační kartičky pro celiaky – celiac travel (54 jazyků), gluten free passport (12 jazyků)

Restaurační kartičky pro alergiky – gluten free passport (7 jazyků), allergy cards (6 jazyků), special gourmets (angličtina, španělština, portugalština)

 

Zde uvádím (abecedně) seznam zemí, které jsem navštívila, a mé zkušenosti s dodržováním diety bez lepku, mléka a vajec. Je ale důležité zmínit, že málokterou zemi jsem procestovala křížem krážem, tudíž zkušenosti jsou jen z určité lokality. Do zahraničí jezdím hlavně poznávat, ne tolik jíst. Proto si s sebou vždy balím trvanlivé jídlo alespoň na první dny a také pro případ nouze. Navíc nejsem běžný restaurační povaleč, takže obvykle nakupuji v místních supermarketech a ušetřený čas a peníze raději investuji do dalšího poznávání. Na druhou stranu, pokud je v dané zemi nějaká vyhlášená specialita, kterou dovolí dieta, vždy se snažím ochutnat.

 

Chorvatsko – v Chorvatsku není dodržení diety tak jednoduché jako na Západě, navíc je ztížené jazykovou bariérou. V obchodě jsem objevila pouze rýžové chlebíky a obyčejné, málo kvalitní bezmléčné čokolády. Chorvati hodně vaří polentu, ta je k sehnání téměř všude (zkušenosti z let 2010 a 2011).

Francie – v supermarketech jsem bez obtíží sehnala bezlepkové pečivo, sušenky i rostlinné jogurty. Dokonce měli i čerstvý balený bezlepkový chleba. Doporučuji ochutnat kaštanové pyré, neobsahuje lepek, mléko ani vejce (zkušenost z roku 2014).

Itálie – široký sortiment a hlavně snadno dostupný (jak bezlepkové potraviny, tak sojové mléko). Základní potraviny lze zakoupit v jakékoli lékárně, případně vám je do druhého dne objednají. Jediným problémem se ukázala být jazyková bariéra, řada Italů neovládá ani základy angličtiny (zkušenosti z roku 2013).

Kanada – sortiment dostatečně široký, i když se mi zdál trochu užší než např. v Británii, opět se jako největší problém ukázala vejce v bezlepkovém pečivu (zkušenost z roku 2012).

Německo – velmi dobře zásobené, ceny srovnatelné s těmi u nás, často i nižší, sortiment obvykle širší (jak ve zdravých výživách, tak v super a hypermarketech) a kvalitnější. V některých supermarketech jsou speciální sekce s dietními potravinami, obvykle je ale zboží rozmístěné u běžných potravin (např. sušenky u sušenek, těstoviny u těstovin). Obchody často označují typ potraviny na cedulce s cenou – bezlepkové potraviny přeškrtutým kláskem, bezlaktózové přeškrtnutou lahví. Z mé zkušenosti se nejlépe nakupuje v Kauflandu, Realu, Edeka a Rewe. V Lidlu, ASDA a Nettu jsem specializovaných potravin našla jen minimum. Pro zákazníky s laktózovou intolerancí stojí za zmínku, že německý Kaufland prodává ohromné množství bezlaktózových výrobků všeho druhu (sýry, jogurty, smetany, nutela, sladkosti atd) (zkušenosti z let 2010-2015).

Nizozemsko – supermarkety jsou velmi dobře zásobené, a to jak bezlepkovým, tak bezmléčným sortimentem. Doporučuji ochutnat arašídové máslo, narazila jsem na ohromný výběr a skvělé ceny (zkušenost z roku 2014).

Řecko (Kréta) – v Řecku o bezlepkové dietě moc nevědí, navíc trochu vázne komunikace, projevuje se jazyková bariéra a snaha odkývat téměř cokoli, jen aby se klientovi zavděčili. Ve větším supermarketu jsem objevila sojové mléko a rýžové chlebíky. Ve velkých hotelových komplexech s all inclusive stravou bývá možnost domluvit se na dietě, minimálně na obstarání bezlepkového pečiva a vysvětlení, co který pokrm z bufetu obsahuje (zkušenosti z let 2012 a 2014).

Turecko – nebyla jsem v přímořském letovisku, ale v hlavních turistických oblastech (Istanbul, Cappadocia, Pamukkale). Na speciální bezlepkové potraviny jsem nikde nenarazila, v restauracích číšníci obvykle o bezlepkové dietě nic nevědí. Do rýže se velmi často přidávají nudle nebo těstovinová rýže, navíc prý většinu pokrmů zjemňují máslem a zahušťují moukou. Z druhé strany je zde ohromný výběr čerstvého ovoce a zeleniny, sušeného ovoce a oříšků, na ulicích se běžně prodává vařený nebo pečený kukuřičný klas a pro masožravce je na každém rohu kebab. Doporučuji sbalit si s sebou vlastní pečivo (nebo alespoň pufované rýžové chlebíky) a vybavit se restaurační kartičkou v turečtině (zkušenost z roku 2013).

Ukrajina – na speciální bezlepkové a bezmléčné potraviny jsem nikde nenarazila. Ukrajinci jedí hodně pohanku, takže minimálně pohankové kroupy a vločky jsou k sehnání v každém supermarketu. Pro návštěvu restaurací je potřeba se vybavit dietní kartičkou, s angličtinou jsem neuspěla ani v Kievě, ani ve Lvově. Doporučuji ochutnat slunečnicovou chalvu, neobsahuje lepek ani vejce a ve většině případů ani mléko (zkušenosti z let 2013 a 2014).

USA – bezlepková dieta i různé formy veganství jsou v USA velmi rozšířené, takže speciální potraviny jsou velmi dobře dostupné jak v běžných supermarketech, tak ve specializovaných prodejnách s bio potravinami a zdravou výživou. Doporučuji vyzkoušet kukuřičné tortilly, prodávají se u běžného pečiva, jsou velmi levné a obsahují pouze kukuřici, sůl a vodu (zkušenost z roku 2014).

Velká Británie – sortiment velmi široký a velmi kvalitní, ceny plus minus srovnatelné, sojové výrobky mnohem levnější, bezlepkové o trochu dražší než u nás, bezlepkové pečivo často obsahuje vejce (zkušenost z roku 2011).

Vietnam – o bezlepkové dietě nemají ani ponětí a anglicky se na většině míst nedomluvíte. Výhodou je, že lepek vlastně ve vietnamské kuchyni moc nenajdete, nepoužívá se ani celiaky obávaná sojová omáčka (i když je údajně opravdu bezlepková, lepek se zničí při fermentaci). Problematická jsou veganská masa, která jsou ve Vietnamu velmi populární. Setkáte se s veganskými krevetami, kuřetem i hovězím, vše je ale obvykle lepkové. Co se týče mléčných výrobků, Vitenamci sami dávají přednost rostlinným mlékům a tofu. Při pokusech o vysvětlení principů bezlepkové diety jsem byla několikrát zařazena mezi vegetariány a bylo mi naservírováno právě lepkové veganské "maso", a to i ve čtyřhvězdičkovém hotelu v hlavním městě (zkušenost z roku 2014).

 

 
Jak se vám líbil příspěvek?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *