Laktózová intolerance je částečná nebo úplná neschopnost trávicího traktu zpracovávat mléčný cukr (laktózu). Projevuje se zvýšenou plynatostí, bolestmi břicha a často i průjmy po požití mléka a mléčných výrobků. Tíže a druh problémů jsou značně individuální a závisí nejen na množství a typu požitého mléčného produktu, ale také na konkrétní osobě. Často se navíc zhoršují s rostoucím věkem.
Příčinou je nedostatek enzymu laktáza, který v tenkém střevě štěpí disacharid laktózu na jednotlivé stavební bloky, monosacharidy glukózu a galaktózu (jednoduché cukry). Nerozštěpená laktóza dál putuje tenkým střevem, kde na sebe kvůli vyššímu osmotickému tlaku navazuje vodu. To způsobuje její rychlejší pohyb ve střevech, což ještě více znesnadňuje její trávení a vstřebávání. V tlustém střevě je laktóza přirozenou střevní mikroflórou fermentovaná na kyselinu mléčnou, vodík, methan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto chemické a fyzikální pochody se mohou projevovat bolestmi a kručením břicha, pocity tlaku, nadýmáním, průjmy, ale i zácpou, nevolností nebo zvracením.
V odborné literatuře jsou popsány tři typy laktózové intolerance:
- vrozená laktózová intolerance (alaktázie), která se vyskytuje jen velmi vzácně;
- primární typ laktózové intolerance (nedostatečnost laktázy) související s postupným a geneticky naprogramovaným úbytkem enzymu laktáza v tenkém střevě (jinými slovy, jak stárneme, naše tělo tvoří méně laktázy, a ztrácí tudíž schopnost laktózu štěpit);
- sekundární typ laktózové intolerance, vznikající v důsledku poškození sliznice tenkého střeva, např. u neléčené celiakie, Crohnovy choroby, při parazitárních nebo jiných infekčních onemocněních trávicího traktu, po užívání některých léků, chemoterapii či ozařování.
Tvorba laktázy začíná již během nitroděložního vývoje a vrcholí v období kolem porodu. Proto prakticky všechny děti bez problémů tráví mléko. Po několika letech života tvorba laktázy mírně klesá a pokles pokračuje i v dalších letech života. Jen asi 35 % lidí má zachovanou produkci laktázy i v dospělosti, a je tak schopno mléčný cukr bez potíží trávit. Tento stav se někdy nazývá laktázová persistence a jeho výskyt je rozdílný mezi různými etniky. Zatímco téměř všichni obyvatelé skandinávských zemí mají tvorbu laktázy zachovanou, Asiaté mají naopak velmi vysoký výskyt laktózové intolerance. Odhaduje se, že laktózovou intolerancí trpí v průměru každý třetí obyvatel planety. Ve většině případů se jedná o primární typ intolerance, kdy jako děti bez obtíží pijeme mateřské mléko, s přibývajícím věkem se pak přirozeně sníží aktivita laktázy a tolerance mléka se snižuje.
Intolerance laktózy nepředstavuje závažné zdravotní riziko, ale je nepříjemná jak pro postižené jedince, tak pro jejich okolí. Příznaky a jejich míra závisí na množství a aktivitě enzymu, různorodosti mikroflóry tlustého střeva a na množství konzumované laktózy. Doba nástupu příznaků od pozření laktózy se obvykle pohybuje od 30 do 120 minut.
Vyšetření laktózové intolerance
- Laktózový toleranční test: opakované odběry krevních vzorků, ve kterých se po podání standardní dávky laktózy v nápoji stanovuje koncentrace glukózy. Pokud koncentrace glukózy nestoupá, znamená to, že podaná laktóza nebyla ve střevě rozložena a vstřebána a potvrzuje to diagnózu laktózové intolerance.
- Měření kyselosti stolice: zvýšená kyselost stolice může znamenat, že pacient trpí laktózovou intolerancí. Test se provádí jen výjimečně, u pacientů, kterým nelze provést obvyklé testy (např. u malých dětí).
- Měření aktivity laktázy ve vzorcích sliznice tenkého střeva: vyšetření vyžaduje biopsii střeva. Provádí se jen zřídka, obvykle tehdy, dělá-li se biopsie za jiným účelem (např. potvrzení diagnózy celiakie)
- Genetické vyšetření: mutace LCT genu značí vrozený laktázový deficit.
Bezlaktózová a nízkolaktózová dieta
Laktóza je obsažena v mléce savců a jednotlivé druhy (kravské, kozí, ovčí, lidské) se od sebe co do obsahu laktózy příliš neliší. Naprostá většina lidí trpících laktózovou intolerancí toleruje malá množství mléčných výrobků. Nižší obsah laktózy mají zakysané (fermentované) mléčné výrobky, protože působením mléčných bakterií dochází k částečnému štěpení laktózy (obsah laktózy se sníží obvykle o 20 až 30 %). Velmi nízký až nulový obsah laktózy mají tvrdé sýry. Při jejich výrobě přechází 96–98 % laktózy do syrovátky a zbývající laktóza je odbouraná fermentací. Na trhu je k dispozici poměrně široký sortiment bezlaktózových výrobků, v nichž je laktóza enzymaticky rozštěpená.
V lékárně je možné zakoupit enzym laktázu a brát ho jako doplněk při jídle. Jedná se např. o výrobky Laktazan či Laktanon. Nicméně všeho s mírou, pokud víte, že trpíte intolerancí laktózy, raději si jídla s jejím vysokým obsahem odpusťte.
Laktózová intolerance vs. alergie na kravské mléko vs. nesnášenlivost mléčných bílkovin
Laktózovou intoleranci je nutné striktně odlišit od alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM). Zatímco laktózová intolerance je enzymatickou poruchou, ABKM je reakcí imunitního systému a je směřována proti bílkovinám kravského mléka, ne proti mléčnému cukru. Mezi mléčné bílkoviny patří zejména kasein, alfa- a beta-laktalbumin a sérový albumin. Tělo vytváří vůči mléčným bílkovinám protilátky typu IgE. Příznaky mohou být podobné, ale při ABKM obvykle nastupují rychleji, typicky v řádu minut. Často se kromě zažívacích potíží objeví i vyrážka a problémy s dýcháním. Na rozdíl od intolerance laktózy může ABKM vést i k život ohrožující reakci (anafylaktický šok). Dalším rozdílem je to, že ABKM se nejčastěji vyskytuje u malých dětí a mezi 3. a 5. rokem vymizí, kdežto laktózová intolerance je mnohem častější v dospělosti a se zvyšujícím se věkem se zhoršuje. Při ABKM je nutné vyřadit z jídelníčku všechny mléčné výrobky. Bezlaktózové výrobky nejsou vhodné, protože je v nich sice rozštěpena laktóza, ale bílkoviny zůstaly neporušené.
Nesnášenlivost (intolerance) mléčných bílkovin je obvykle stanovována v rámci testů potravinových intolerancí. Tělo může vůči mléčným bílkovinám vytvářet protilátky typu IgG. Stejně jako u ostatních potravinových intolerancí platí, že projevy se mohou značně lišit, od průjmů přes zácpu a od ekzému po psychické obtíže. Podobně jako při ABKM nejsou při nesnášenlivosti mléčných bílkovin vhodné bezlaktózové výrobky. Více o potravinových intolerancích si můžete přečíst zde.
